Na laně
Každý řidič určitě v životě zažil situaci, kdy musel použít v autě lano. Mě osobně se to stalo několikrát a pokaždé v situaci, kterou by si nikdo z Vás nepřál zažít.
Jednou jsem se takhle vracel k autu v nenáviděném obleku ze společenské akce v Národním divadle. Vozidlo jsem chytře zaparkoval v třetím podlaží podzemních garáží, abych to neměl daleko. Kdo tohle místo zná, moc dobře ví, jak je obtížné zde parkovat.
Parkování jsem po několika pokusech a obtížných manévrech zvládl, problém však nastal při mém návratu. Auto se náhle rozhodlo, že nenastartuje a z garáží samo neodjede. Nepomohly ani mé pokusy o deaktivaci imobilizéru pomocí odemykání a zamykání se uvnitř auta, ani hýbání se všemi kabely. Jedinou možností bylo dostat auto z garáží ven.
Bohužel do podzemních garáží odtahovku nedostanete a tak jsem musel zavolat kamarádovi, zda by mě přijel odtáhnout na laně. Zdálo se to jako neřešitelný úkol, do garáží neustále někdo přijížděl a ty šťastnější dokonce i odjížděli. To, že bychom měli několik minut klidu na náš složitý manévr, bylo pro mě stejně nepředstavitelné jako to, že budu muset ještě další minuty strávit v obleku a dokonce jej využít místo montérek.
Poté co se mi podařilo bez většího poškození obleku připojit lano, kamarád nasedl do svého vozu a pomalu se rozjel k prvnímu nájezdu do vyššího patra. Bohužel vzhledem k ostrému úhlu se lano při zatáčení opřelo o stěnu garáže a nebylo tak možné dál pokračovat. Za sílícího troubení jsme museli v každém patře vždy lano odpojit, poposunout ručně vůz a znovu zapojit lano.
Tento postup jsme museli opakovat celkem 6x, než jsme minuli vyjeveného hlídače garáží a vyjeli na denní světlo. Když jsme se konečně vítězoslavně dostali na nábřeží, ozvala se ohlušující rána. Lano rozedřené od stěn v garážích prasklo.
Za pár vteřin jsem už klečel v obleku před Galerií Mánes a navazoval zbytek lana k autu, povzbuzován nejen troubením vozidel za námi, ale i fotoaparáty japonských turistů.
V tu chvíli jsem nemyslel na nic jiného než být daleko odsud.
Jakub Kadlec
Tati, ten pán je tlustej
Když tuhle větu vykřikla moje šestiletá dcera ve vagónu metra na adresu mladíka dojídajícího jakýsi burger a sedícího přímo naproti nám, nevěděl jsem v prvních chvíli, co na to říct.
Jakub Kadlec
Bojler
Visel tam v koupelně na zdi s nafouklým břichem a kapala z něj voda. Vypadalo to, že každou chvíli vybuchne a sto litrů vody probudí všechny sousedy pod námi.
Jakub Kadlec
Záhada Holešovického trojúhelníku
Každý zná místo, kde se ztrácejí lidé, letadla a lodě, říká se mu Bermudský tojúhelník. V Praze se o víkendu objevil podobný fenomén a to, co se zde ztrácelo, je až k neuvěření.
Jakub Kadlec
Kafe v metru? Už nikdy!
Obrovská hnědá skvrna ve tvaru Afriky se zvětšovala a lidé kolem mě těžko skrývali smích. "Chcete půjčit kapesník?" Ozvalo se vedle ve chvíli, kdy jsem v duchu proklínal sebe i svůj nápad.
Jakub Kadlec
Veřejné bruslení
"Podržíš mi prosím křížky?" Věta, kterou začínaly ty nejvtipnější momenty z bruslení v zimě na ledě.
Jakub Kadlec
Cholerik za volantem
Nesmyslné bitky mezi řidiči, kdy se dva chlápci škrtí kvůli tomu, kdo komu kam vjel, jsem nikdy nechápal. Nedávno jsem se však do podobné situace dostal a nestačil se divit.
Jakub Kadlec
Pro tátu
Musel jsem improvizovat a odstranit původní text článku na přání svého otce, protože článek není možné smazat a já respektuji soukromí mých blízkých. Rodinné vztahy jsou u mě na prvním místě. Děkuji za pochopení.
Jakub Kadlec
Hlavně nevyhořet
"V životě je dobré se pro něco zapálit. V krematoriu už bude pozdě." Na základě mých příhod si nemohu odpustit doplnění tohoto oblíbeného citátu. "Doma je lepší nic nezapalovat, protože pak už může být pozdě."
Jakub Kadlec
Žijeme v báječné době
Vánoční dárky nakoupíte na poště, banky Vás odmění Vašimi penězi a každý výrobce automobilů vyrobí nejen chodítko pro důchodce, ale i supersport.
Jakub Kadlec
Já nechci spát na nádraží
Cítil jsem na zádech, že vajíčka v baťohu zřejmě nevydržela můj sprint na vlak. I přesto jsem ženě za okénkem, řekl z posledních sil kam chci. „Jede Vám to za 52 minut, teď to odjelo.“ oznámila mi pobaveným hlasem.
Jakub Kadlec
Ty jsi nějak zhubl, nejsi nemocnej?
Otázka, kterou teď slyším dost často. Mám chuť odpovědět: „Ty jsi zase nějak ztloustla, jsi zdravá?“ Neudělám to, protože mě učili, že si nemám dělat z některých věcí srandu. O dalších zase nemohu mluvit a psát, protože by mi to mohlo v budoucnu uškodit.
Jakub Kadlec
Milování v autě
Pro někoho možná tabu, ale pro většinu z nás zdroj neuvěřitelných a někdy dost veselých zážitků. Ve Spojených státech má velmi dlouhou tradici a některé akrobatické výkony by si zasloužily samostatné vydání Kámasútry.
Jakub Kadlec
Pražský truhlík a nejlevnější parkoviště v ČR.
Krátký příběh o tom jak jsem dostal metrákový betonový truhlík doprostřed náměstí a našel placené parkoviště za 6 korun.
Jakub Kadlec
Pětihvězdičkové obchodní centrum Nový Výsměch
Mířím do podzemního parkoviště obchodního centra a automaticky odbočuji na toalety.Zastavuje mě však turniket s poplatkem 10 Kč za použití WC. V tu chvíli necítím tlaka napětí pouze v dutině břišní, ale i výš.
Jakub Kadlec
Tak velký krok pro člověka a tak malý pro lidstvo.
My lidé dokážeme neuvěřitelné věci. Přistát na Měsíci, překonat rychlost zvuku, skočit volným pádem ze 40 kilometrové výšky a před malou chvílí se má dcera pokusila prorazit hlavou zeď. Po kom to tak asi má.
Jakub Kadlec
Místo na slunci
pro všechny, kteří stejně jako já vidí svět jinak a dnes, zítra i pozítří o toto místo budou opět bojovat. Je jedno kde, zda ve škole, v práci nebo ve vztahu. Nenechte se zlomit těmi co vám říkají, že něco nedokážete, protože právě oni jsou zlomeni těmi, kteří to říkali jim. Možná to byly jejich rodiče, učitelé, kolegové nebo nadřízení, kteří je připravili o jejich životní sny a místo motivujícího: "Ty to zvládneš, zkus to znovu." slyšeli "Radši už to nezkoušej, vidíš, že ti to nejde." nebo "Nedělej blbosti a věnuj se radši pořádný práci."
Jakub Kadlec
Zapadlý telefon
Každému se někdy stalo, že mu spadl mobilní telefon na místo kam nepatří. Dnes se to přihodilo i mě v autobusu cestou z Brna. Po usazení na sedadlo jsem se rozhodl, že budu chvíli pracovat a vyřídím ještě jeden hovor. Ten se však stal málem mému telefonu osudným.
Jakub Kadlec
My Ami (poslední část)
Na pláži to evidentně žilo. U zavřeného stánku byly položené lahve a jakýsi podivný reproduktor, linula se z něj taneční hudba. Zařízení se snažilo o basové tóny, ale jeho konstrukce to neumožnovala, takže to znělo jako kdyby jste dělali diskotéku v kýblu. Sice nebylo vidět kdo na pláži je, ale ve tmě se rýsovali skupinky postávající a posedávající na pláži.
Jakub Kadlec
My Ami (4. část)
Po výletu jsem konečně vyrazil k oceánu. Nechápal jsem, proč je většina studentů ve školním bazénu místo na pláži, která má úplně jinou atmosféru. Sice jsem zaslechl, že se tu a tam ve vodě objeví žraloci, ale znáte to, my Češi nikdy varování neposloucháme. Miami Beach byla taková jakou jsem si ji představoval, bílý písek, pár lidí, drobné vlny a Board Walk kolem pláže mizící v nedohlednu.
Jakub Kadlec
My Ami (3.část)
Jízdu kolem ostrovů v Miami, na nichž jsou vily celebrit jako je 50 cent, Snoopy Dog, Ricky Martin a další komentoval náš řidič Viktor větami typu: "Zde bydlel ještě když žil, sem se přestěhoval a pak umřel, jedeme k němu na návštěvu, ale asi není doma."
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 48
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 775x