Veřejné bruslení
Jako malý jsem měl nadání pro všechny aktivity spojené s pohybem, ale bruslení na ledě byl specifický sport, který mezi ně bohužel nepatřil. Zavázat tkaničky jsem si sice uměl, ale neměl jsem sílu je pořádně utáhnout. Díky tomu jsem si na bruslích několikrát málem vylomil kotník a na ledě vypadal jako kačer, který se právě učí lítat. I tak jsem se ale jako malý vždycky v zimě těšil na bruslení s tátou na Štvanici, nebo v Podolí na Vltavě. Brusle mi sice vždycky utáhl tak, že když se mi do nohou po bruslení vrátila krev, měl jsem je o tři čísla větší, ale to mi nevadilo. Díky tomu jsem se naučil konečně bruslit a přidržovat holkám křížky při zavazování.
Přidržet spolužačce nebo kamarádce na základce křížky při zavazování bruslí byl velmi významný akt.
Tak jako letní lásky začínaly někde na koupališti nebo u rybníka, tak zimní lásky začínaly nebo končily u zavazování bruslí. V mém případě spíše končily, protože když už se mi podařilo jednou galantně pomoci kamarádce do bruslí a také z nich, zjistil jsem, že mi moji "kamarádi" schovali boty do sněhuláka. Chtěl jsem ji nejdřív doprovodit na bruslích, ale ukázalo se, že to nebude nejlepší nápad a bohužel čekat až se prokopu ke svým botám nechtěla. Tak se jen zachichotala, popřála mi hodně štěstí a zmizela buhvíkam.
I přes tyto počáteční neúspěchy jsem na bruslení nikdy nezanevřel. Naopak v dospělosti jsem lehce posilněn svařeným vínem dosahoval na ledě nemalých úspěchů. Pamatuji si na večerní bruslení na Pankráci před obchodním domem, kde jsme po svařáku kroužili po ledě jako krasobruslaři na olympiádě. Byl to úžasný pocit volnosti až do chvíle, kdy chtěla partnerka zastavit a já jí bohužel neslyšel. I když jsem se snažil ji v pádu zachytit, byla v tu chvíli bohužel silnější přitažlivost zemská než přitažlivost ženská. Naštěstí i když modřiny zmizel až po několika dnech, bylo mi v té chvíli odpuštěno.
Od té doby už uběhl nějaký čas, ale když jsem tento víkend vyrazil s dcerou po druhé v jejím životě na brusle, všechny vzpomínky se mi přehrály opět v hlavě. Chtěl bych, aby i pro ní bylo bruslení jedním z těch zimních zážitků, na které se vzpomíná celý život. Co veselého jste zažili na bruslích vy? Rád si o tom přečtu :)
Jakub Kadlec
Tati, ten pán je tlustej
Když tuhle větu vykřikla moje šestiletá dcera ve vagónu metra na adresu mladíka dojídajícího jakýsi burger a sedícího přímo naproti nám, nevěděl jsem v prvních chvíli, co na to říct.
Jakub Kadlec
Bojler
Visel tam v koupelně na zdi s nafouklým břichem a kapala z něj voda. Vypadalo to, že každou chvíli vybuchne a sto litrů vody probudí všechny sousedy pod námi.
Jakub Kadlec
Záhada Holešovického trojúhelníku
Každý zná místo, kde se ztrácejí lidé, letadla a lodě, říká se mu Bermudský tojúhelník. V Praze se o víkendu objevil podobný fenomén a to, co se zde ztrácelo, je až k neuvěření.
Jakub Kadlec
Kafe v metru? Už nikdy!
Obrovská hnědá skvrna ve tvaru Afriky se zvětšovala a lidé kolem mě těžko skrývali smích. "Chcete půjčit kapesník?" Ozvalo se vedle ve chvíli, kdy jsem v duchu proklínal sebe i svůj nápad.
Jakub Kadlec
Cholerik za volantem
Nesmyslné bitky mezi řidiči, kdy se dva chlápci škrtí kvůli tomu, kdo komu kam vjel, jsem nikdy nechápal. Nedávno jsem se však do podobné situace dostal a nestačil se divit.
Jakub Kadlec
Pro tátu
Musel jsem improvizovat a odstranit původní text článku na přání svého otce, protože článek není možné smazat a já respektuji soukromí mých blízkých. Rodinné vztahy jsou u mě na prvním místě. Děkuji za pochopení.
Jakub Kadlec
Na laně
Toho kdo navrhoval garáže u Národního divadla určitě nikdy nenapadlo, že by někdo potřeboval z třetího podzemního patra vytáhnout auto na laně.
Jakub Kadlec
Hlavně nevyhořet
"V životě je dobré se pro něco zapálit. V krematoriu už bude pozdě." Na základě mých příhod si nemohu odpustit doplnění tohoto oblíbeného citátu. "Doma je lepší nic nezapalovat, protože pak už může být pozdě."
Jakub Kadlec
Žijeme v báječné době
Vánoční dárky nakoupíte na poště, banky Vás odmění Vašimi penězi a každý výrobce automobilů vyrobí nejen chodítko pro důchodce, ale i supersport.
Jakub Kadlec
Já nechci spát na nádraží
Cítil jsem na zádech, že vajíčka v baťohu zřejmě nevydržela můj sprint na vlak. I přesto jsem ženě za okénkem, řekl z posledních sil kam chci. „Jede Vám to za 52 minut, teď to odjelo.“ oznámila mi pobaveným hlasem.
Jakub Kadlec
Ty jsi nějak zhubl, nejsi nemocnej?
Otázka, kterou teď slyším dost často. Mám chuť odpovědět: „Ty jsi zase nějak ztloustla, jsi zdravá?“ Neudělám to, protože mě učili, že si nemám dělat z některých věcí srandu. O dalších zase nemohu mluvit a psát, protože by mi to mohlo v budoucnu uškodit.
Jakub Kadlec
Milování v autě
Pro někoho možná tabu, ale pro většinu z nás zdroj neuvěřitelných a někdy dost veselých zážitků. Ve Spojených státech má velmi dlouhou tradici a některé akrobatické výkony by si zasloužily samostatné vydání Kámasútry.
Jakub Kadlec
Pražský truhlík a nejlevnější parkoviště v ČR.
Krátký příběh o tom jak jsem dostal metrákový betonový truhlík doprostřed náměstí a našel placené parkoviště za 6 korun.
Jakub Kadlec
Pětihvězdičkové obchodní centrum Nový Výsměch
Mířím do podzemního parkoviště obchodního centra a automaticky odbočuji na toalety.Zastavuje mě však turniket s poplatkem 10 Kč za použití WC. V tu chvíli necítím tlaka napětí pouze v dutině břišní, ale i výš.
Jakub Kadlec
Tak velký krok pro člověka a tak malý pro lidstvo.
My lidé dokážeme neuvěřitelné věci. Přistát na Měsíci, překonat rychlost zvuku, skočit volným pádem ze 40 kilometrové výšky a před malou chvílí se má dcera pokusila prorazit hlavou zeď. Po kom to tak asi má.
Jakub Kadlec
Místo na slunci
pro všechny, kteří stejně jako já vidí svět jinak a dnes, zítra i pozítří o toto místo budou opět bojovat. Je jedno kde, zda ve škole, v práci nebo ve vztahu. Nenechte se zlomit těmi co vám říkají, že něco nedokážete, protože právě oni jsou zlomeni těmi, kteří to říkali jim. Možná to byly jejich rodiče, učitelé, kolegové nebo nadřízení, kteří je připravili o jejich životní sny a místo motivujícího: "Ty to zvládneš, zkus to znovu." slyšeli "Radši už to nezkoušej, vidíš, že ti to nejde." nebo "Nedělej blbosti a věnuj se radši pořádný práci."
Jakub Kadlec
Zapadlý telefon
Každému se někdy stalo, že mu spadl mobilní telefon na místo kam nepatří. Dnes se to přihodilo i mě v autobusu cestou z Brna. Po usazení na sedadlo jsem se rozhodl, že budu chvíli pracovat a vyřídím ještě jeden hovor. Ten se však stal málem mému telefonu osudným.
Jakub Kadlec
My Ami (poslední část)
Na pláži to evidentně žilo. U zavřeného stánku byly položené lahve a jakýsi podivný reproduktor, linula se z něj taneční hudba. Zařízení se snažilo o basové tóny, ale jeho konstrukce to neumožnovala, takže to znělo jako kdyby jste dělali diskotéku v kýblu. Sice nebylo vidět kdo na pláži je, ale ve tmě se rýsovali skupinky postávající a posedávající na pláži.
Jakub Kadlec
My Ami (4. část)
Po výletu jsem konečně vyrazil k oceánu. Nechápal jsem, proč je většina studentů ve školním bazénu místo na pláži, která má úplně jinou atmosféru. Sice jsem zaslechl, že se tu a tam ve vodě objeví žraloci, ale znáte to, my Češi nikdy varování neposloucháme. Miami Beach byla taková jakou jsem si ji představoval, bílý písek, pár lidí, drobné vlny a Board Walk kolem pláže mizící v nedohlednu.
Jakub Kadlec
My Ami (3.část)
Jízdu kolem ostrovů v Miami, na nichž jsou vily celebrit jako je 50 cent, Snoopy Dog, Ricky Martin a další komentoval náš řidič Viktor větami typu: "Zde bydlel ještě když žil, sem se přestěhoval a pak umřel, jedeme k němu na návštěvu, ale asi není doma."
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 48
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 775x