Žijeme v báječné době

Vánoční dárky nakoupíte na poště, banky Vás odmění Vašimi penězi a každý výrobce automobilů vyrobí nejen chodítko pro důchodce, ale i supersport.

Trpělivě čekám přes hodinu na poště, abych si vyzvedl svůj dopis. Jásám, konečně jdu na řadu a přistupuji k okénku. „ Dobrý den, chcete si vybrat nebo máte zájem o pojištění?“  Vychrlí na mě milá paní. Má toho za celý den už jistě dost a tak chápu i její další otázku: „ Co takhle stírací los? Zkuste svoje štěstí.“  Rád bych jí udělal radost, ale moje odpověď jí bohužel nepotěšila. „ Děkuji za nabídku, ale rád bych si zde vyzvedl dopis, pokud jsem tedy správně na poště.“

Moje odpověď ji evidentně překvapila, ale profesionálně  mi po předložení dokladů předala dopis. Před svým odchodem jsem si však neodpustil poznámku. “Pokud mohu doporučit, rozšířil bych sortiment o kávu a čerstvé pečivo. Neuškodil by ani prodej spodního prádla pro případ, že někdo otevře úřední dopis přímo u Vás nebo nevydýchá tu hodinovou frontu. „

Po návštěvě pošty jsem zamířil do metra, kde na mě na eskalátorech zaútočily reklamy na vysoké školy, bez kterých si rozhodně neškrtnu a knížky, které si musím přečíst, protože takhle to ještě nikdo nikdy nenapsal. Vzhledem k své osobní zkušenosti z knižního nakladatelství si troufám tvrdit, že vše už vyšlo a to i přesto, že bych rád ještě něco napsal.

Zaujala mě však jiná reklama. Prodejce elektrické energie na ní nabízel něco jako PREJmobil.
Trochu jsem se lekl, protože mám velkou představivost a v hlavě se mi začal náhle odvíjet příběh.

Chtěl jsem si dobít SIM kartu, kterou mi prodala nějaká lama nedaleko kaktusu i s nedělním Bleskem, ale bohužel u řezníka, který dobíjel jen PREJTmobil. Naštěstí mě z krátké apokalyptické představy vytrhl revizor, který proti mému očekávání nenabízel výhodně jízdenku, ale naopak ji po mě chtěl.

Usmál jsem se a pomyslel si, žijeme v báječné době.