Somewhere in England (poslední část)
Dvoumetrové lopuchy v Lime Park.Jakub Kadlec
Domluvili jsme se, že zaklepu na jeho dveře a vezmu ho do školy. Ráno samozřejmě zaspal a já byl jako na trní, protože jsem nechtěl přijít pozdě. Docházku na nástěnce jsem sice měl 75%, ale to jsem vyhodnotil jako systémovou chybu. Také jsem ji hned po příchodu řešil v ACADEMIC OFFICE, kde jsem musel svojí lámanou angličtinou vysvětlit, že něco není v pořádku, když jsem nikdy nepřišel pozdě a mám tak málo procent. Nejdřív na mě udiveně koukali, na což jsem si za těch pár dní už zvykl. Pak jeden z učitelů něco začal rychle říkat a ťukat do klávesnice. Po chvíli jsem pochopil, že po mě požaduje asi mé jméno. To jsem mu sdělil a on vítězoslavně zvedl obočí, mrkl na mě a řekl: „ALL RIGHT“.
Tím byla celá záležitost vyřízena a na počítači mi naběhlo 98% (to už vypadalo lépe). Nevědomky jsem česky odpověděl: „Děkuji.“ za to jsem se, ale ihned omluvil. Ve škole se totiž musí mluvit zásadně anglicky. I když je pravda, že když procházím chodbou, je to jediný jazyk, který nikdy neslyším. Je zde totiž několik skupin, které o přestávkách angličtinu nepoužívají. První z nich je španělská, ta je fajn, protože její členové i když jsou z různých zemí, každý den pořádají večerní party a drží vždy při sobě. Škoda, že my ostatní nikdy nevíme kde ta party je. Čínská skupinka zase veškerou komunikaci řeší přes notebooky, chytré telefony a různé překladače. No a Japonci ti zde určují módní trendy. Vypadají jako holky, nosí kozačky na vysokých podpatcích, mají namalované oči a speciální sestřih vlasů. Budu asi už staromódní, ale tohle není můj styl.
Cesta do školy s Alexandrem proběhla v pořádku, dokonce mě ve škole pochválili, že jsem přivedl nového studenta. Připadal jsem si jak na prvním stupni základní školy, kde jsme se stali skoro dospělými ve chvíli, kdy jsme začali chodit do školy bez rodičů. Někteří spolužáci chodili sami do školy už ve druhé třídě, aby mohli zkoušet kouřit v parku. Mě se to netýkalo, protože mě doprovázela má sestra. Proto jsem to zkoušel až později na hřbitově.
Zbytek čtvrtečního dne jsem strávil konverzací s Alexandrem při cestě ze školy. Je sice pravda, že nám cesta trvala o 4 hodiny déle, protože jsme nejdříve zabloudili a pak se zkusili vracet špatným autobusem, ale pro mojí angličtinu to byl velmi dobrý trénink. Pro mého nového kamaráda však velké utrpení i když to nedal na sobě znát.
Poslední víkend mého pobytu jsme všichni vyrazili na výlet do Lyme Parku. Přijel kamarád Pat, který nás naložil do Toyoty, která evidentně velmi dlouho stála pod stromem jako je naše Lípa. Okna vozu byla tak ulepená, že jsme byli rádi, že jimi pronikalo světlo. Nechápal jsem, jak mohl dojet až sem bez nehody, na čelním skle byl čistý pouze úzký průzor od stěrače. To se nezlepšilo ani po několika minutách jízdy, kdy se náš nový řidič snažil neustálým stíráním a ostřikováním čelní sklo očistit. Evidentně již zkušenost s takto znečištěným vozem měl, protože jsme nakonec dorazili do cílového místa. Vůz po této jízdě vypadal jako kdyby ho někdo polil medem a pak si s ním dal jednu závodní etapu v písečných dunách.
Lyme park bylo úžasné sídlo s rozsáhlým parkem. Zaujaly mě lopuchy v parku, které svým průměrem někdy přesahovaly i dva metry. Bylo možné se pod nimi bez problémů ve stoje schovat před deštěm. Něco takového jsem ještě neviděl. Vzpomněl jsem si na nezapomenutelnou hlášku z komedie „S tebou mě baví svět“ „Maminka mě utírala lopuchem a byla na něm beruška.“ Já ho naštěstí nemusel použít, nicméně připadal jsem si mezi nimi jako nějaký malý skřítek.
Prošli jsme postupně celý park a pak se vydali po pěšině k loveckému zámečku. Otevřel se před námi krásný výhled na krajinu s domky a kostely. Kam jen oko dohlédlo, tam se pásla stáda ovcí. Bylo to jak z National Geographic. Ponořil jsem se do melancholické nálady a snažil se uchovat si ten obraz v paměti, abych až budu sedět zítra v letadle, si jej mohl přehrávat tam a zpět. Chvíli jsme stáli na kopci a já Pat za vše poděkoval.
Poznal jsem mnoho zajímavých lidí, spoustu míst, tradic a získal mnoho zkušeností. Přede mnou byly nové zážitky, trapasy i seznámení.
Jakub Kadlec
Tati, ten pán je tlustej
Když tuhle větu vykřikla moje šestiletá dcera ve vagónu metra na adresu mladíka dojídajícího jakýsi burger a sedícího přímo naproti nám, nevěděl jsem v prvních chvíli, co na to říct.
Jakub Kadlec
Bojler
Visel tam v koupelně na zdi s nafouklým břichem a kapala z něj voda. Vypadalo to, že každou chvíli vybuchne a sto litrů vody probudí všechny sousedy pod námi.
Jakub Kadlec
Záhada Holešovického trojúhelníku
Každý zná místo, kde se ztrácejí lidé, letadla a lodě, říká se mu Bermudský tojúhelník. V Praze se o víkendu objevil podobný fenomén a to, co se zde ztrácelo, je až k neuvěření.
Jakub Kadlec
Kafe v metru? Už nikdy!
Obrovská hnědá skvrna ve tvaru Afriky se zvětšovala a lidé kolem mě těžko skrývali smích. "Chcete půjčit kapesník?" Ozvalo se vedle ve chvíli, kdy jsem v duchu proklínal sebe i svůj nápad.
Jakub Kadlec
Veřejné bruslení
"Podržíš mi prosím křížky?" Věta, kterou začínaly ty nejvtipnější momenty z bruslení v zimě na ledě.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Máš jiný názor? Tak tohle je výsledek. Kaliňák o zákulisí atentátu na Fica
Premium Je jedním z nejbližších lidí premiéra Roberta Fica ve straně Smer-SD. Byl ve všech Ficových vládách...
Se samopalníky šli svrhnout komunisty. Proč největší Prokešův puč nevyšel
Premium Před 75 lety, v polovině května 1949, se měl odehrát vůbec nejvážnější ozbrojený pokus o svržení...
Hlavně díky manželce. Britský premiér Sunak je se svou ženou bohatší než král
Britský premiér Rishi Sunak a jeho manželka Akshata Murtyová v loňském roce, kdy byl Sunak celou...
Vlak na Děčínsku usmrtil člověka, provoz na trati do Ústí nad Labem byl přerušen
Vlak u Dobkovic na Děčínsku v pátek vpodvečer srazil člověka. Na místě podlehl svým zraněním, řekl...
Rozdáváme samoopalovací fluid ZDARMA
Toužíte po dokonalé letní barvičce bez rizika spálení? Vyzkoušejte lehký přírodní samoopalovací krém na obličej i tělo od Manufaktury. Zapojte se...
- Počet článků 48
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 775x