Milování v autě

Pro někoho možná tabu, ale pro většinu z nás zdroj neuvěřitelných a někdy dost veselých zážitků.  Ve Spojených státech má velmi dlouhou tradici a některé akrobatické výkony by si zasloužily samostatné vydání Kámasútry.

V době kdy je člověku 18 let a víc většinou ještě nemáte svůj byt a rodiče jako na potvoru nikam nejezdí. Stejně tak nemáte chuť je hned seznamovat se svojí životní láskou. Někdy však jen chcete okořenit svůj milostný život nebo prostě nemáte na vybranou, příroda se totiž na čas a místo neptá. Ať je to tak či onak, auto nejednomu z nás posloužilo a ještě poslouží jako romantické hnízdečko lásky a vášně (jsem nenapravitelný optimista).

Já osobně si vzpomínám na několik nádherných okamžiků v mém životě (bývalé partnerky budou možná jiného názoru), které bych nebýt automobilu nikdy nezažil. V mém raném mládí nebyla vždy romantika na prvním místě a tak nebylo nic divného, když na kraji města mezi opuštěnými garážemi stála vypůjčena Škoda 120 se zapocenými okny, která se kymácela ze strany na stranu. Výhodou však bylo, že vzhledem k technickému stavu vozu a nelidským zvukům, které vydávalo pérování, jste si mohli bez problémů vášnivě zakřičet.

Později jsem zjistil, že volba místa je někdy důležitější než vůz, který máte zrovna k dispozici. Důležité je, aby se v něm dala sklopit a posouvat sedadla, to je důležitý prvek pro vytvoření dojmu komfortu a pohodlí. Ono dostat křeč do nohy zrovna ve chvíli kdy máte kalhoty u kolen a jste zapříčeni mezi sedadly, není nic příjemného. Obzvlášť když nemůžete zrovna ven. Myslím tím samozřejmě z auta.

Takové pěkné místo nedaleko romantického hradu, nebo parkoviště nad jezerem či mořem „někdy“ zafunguje lépe než čtyřhvězdičkový hotel. Na rozkvetlé louce také zabodujete, ale pozor na všímavé houbaře a myslivce. Odbočky do lesa a polní cesty, po kterých nikdo nikdy nejezdí nebo odlehlá parkoviště jsou vhodnou alternativou, pokud Vás zde někdo nepřekvapí.

Může se vám stát, že budete mít tričko přivřené do okýnka vozu, aby Vás náhodně projíždějící řidič vozu neviděl a i přesto se v té nejlepší chvíli ozve zaťukání na okénko vozu. Ve strachu co se děje a kdo to je, začnete zmatkovat, přítelkyně se snaží zakrýt vaším spodním prádlem a společně děláte, že ve voze nikdo není.  V tu chvíli se však ozve: „Tady policie, prosím otevřete okénko vozu.“ Vzhledem k naučené úctě k zákonu otevřete okýnko a do vozu Vám začne svítit ostrý kužel světla z baterky. Na policistovu otázku: „Co tady děláte?“ Odpovídáte: „My jsme tady byli na procházce.“ Policista ukazuje na zamlžená skla, usmívá se a říká: „Docela jste se při té procházce zapotili co?“ S touto větou a doporučením ať si příště na procházku najdete jiné místo i čas odchází a Vy se marně snažíte uklidnit vystresovanou partnerku, která na tento zážitek určitě do smrti nezapomene.

Já osobně mám milování v autě rád, protože i když to tak nemusí vypadat, tak v dnešní době skýtá jednu z mála možností opravdového dobrodružství a romantiky, kterou si nikde nekoupíte (neplatí pro dobrodruhy, kteří zastavují stopařkám u příhraničních oblastí). Navíc poznáte jaký má Váš protějšek smysl pro humor, romantiku, odvahu i vášeň.

Jen si přeji, aby nám díky zhoršující situaci v dopravě nezbyla v budoucnu pouze místa jako je kolona na D1 nebo podzemní parkoviště divadla či obchodního centra.